Vlkodlakovy choutky

5. listopadu 2006 v 16:27 | Nazartha |  Vlkodlakovy choutky
Tak tady je další jednorázovka. Ani nevím, kam jí zařadit. Měla jsem nic říkajích den. Hezké čtení.

Ničím si nebyl jist. V hlavě měl úplně vymeteno, prázdno. Jediné, co věděl bylo, že chce jíst. Že chce čerstvou krev, kterou by mohl ochutnat a pro kterou by se i zabil. Jenže ať se rozhlížel kolem sebevíc, ať nasával vzduch pořád dokola, žádnou krev necítil, neviděl žádnou oběť, kterou by mohl zabít a vychutnat si její krev. Začal být zoufalý, jenže pak si na něco vzpomněl. Krásně voňavou krev, pro kterou by se i zabil. Jeho červené hrůzostrašné vlčí oči dostaly ještě tmavší nádech a přimhouřily se. Potom se však znovu projasnily a jeho tlama, která byla doposud otevřená a vhodně připravená na svou popřípadnou kořist se sklonila a stiskla. Vlkodlak zavil bolestí, ale pak se zklidnil. Čerstvá krev! Co na tom, že je jeho, hlavně že je. Zhluboka nasál ten pach a olízal si hlubokou ránu na noze, kterou si prokousl. Krev však stále tekla, ale to vlčímu muži nevadilo, právě naopak. Slastně si vychutnával svou vlastní krev a požitkářsky přitom mručel. Za okamžik však zpozorněl. Cítil svou příští oběť. Nechal svou krev vytékat z rány a postavil se. Trochu to s ním škublo, až teď si uvědomil, že to nebylo právě nejnebolestivější kousnutí. Zatřepal svou protáhlou hlavou a ještě jednou nasál vzduch. Vydal se kulhavým tichým během přímo za nosem, který ho nesl do středu malého hvozdu, ve kterém přečkával svou proměnu. Do srdce hvozdu, kam se neodvážil ani ten nejsrdnatější člověk. Avšak teď tam byl. Dost jasně ho cítil. Myšlenka na novou oběť, kterou si bude moct vychutnat zakalila i ten nepatrný rozum vlkodlaka, který nahradil obyčejný lidský rozum, ale který by ovšem neublížil ani otravnému hmyzu. Ale mysl vlkodlaka ho vedla k něčemu jinému. Mysl vlkodlaka ho přinutila dělat věci, o kterých by se mu zdálo jen v hodně špatných nočních můrách. Udělat z nevinného člověka dalšího vlkodlaka třeba. Nebo ho rovnou zabít a vychutnat si víc krve. Mysl vlkodlaka nemyslela na budoucí následky, myslela pouze na právě odehrávající chvíli. Na to, že bude konečně ukojena jeho chuť. Že ochutná jinou ocelovou chuť než jen tu svou. Zabránila by i nejhodnějšímu a nejlaskavějšímu člověku myslet na to, co se bude dít, až se ráno probere ve své normální podobě a vedle něj budou ležet zbytky rozedraného těla člověka, který si jen vyšel na procházku o úplňku.
Cítil, že jeho příští oběť už není daleko. Hnal se lesem a vyhýbal se stromům. Myslel jen na to, že už je skoro u cíle. Najednou se z ničeho nic však zastavil. Vypadalo to, jako by se mu vracel lidský rozum. Ale jak to? Podíval se na útržky oblohy, která prosvítala korunami stromů a žalostně zavil. Brzký masakr osoby nedaleko tuhnoucí strachy zachránil úsvit. Začalo svítat a mladému vlkodlakovi se sním vracelo i jeho lidské tělo a mysl. Byla to neuvěřitelná bolest. Poté, co proměna byla dokonána a mladý muž, který ležel na zemi a prudce oddychoval, úplně vyšlo slunce a ozářilo les. Mladík vydechl úlevou. Ještě chvíli a mohl spáchat vraždu. I když by nechtěl, musel, protože jeho mozek nepřijímal vzkazy způsobu Nedělej to! Zabiješ člověka! To nesmíš!, ale spíše jako Běž rychleji! Už tam skoro jsi, přidej! Za chvíli už dostaneš čerstvou krev, tak běž!. Ještě chvíli odpočíval a pak se pokoušel postavit. Ovšem hned jak došlápl na zraněnou nohu, tak se s překvapeným výkřikem odporoučel znovu k zemi. "Krucinál!" zaklel. Utrhl si kousek svého prostého roztrhlého oděvu a obvázal si nohu. Pak se opět s kletbami postavil a pomalým krokem šel tam, kde předpokládal svou "oběť". Šel opravdu velmi pomalu, možná by ho předehnal i ten šnek, protože jeho chůze byla rychlá asi jako (už onen zmiňovaný) šnek na procházce. Asi po půl hodině došel na místo, kde předpokládal onu osobu. Díky tomu, že byl vlkodlak, měl zlepšené smysly i ve své lidské podobě, takže to pro něj nebyl až tak velký problém. Nedaleko nějakého kamenu uviděl schoulenou postavu. Rozešel se k ní. "Promiňte, jste v pořádku?" zeptal se tiše. Osoba zvedla hlavu a úlevou vydechla. Byla to velmi pohledná mladá žena. "Och můj bože! Jste jen člověk, slyšela jsem vytí a šustění listí. Byla to hrůza, myslela jsem si, že po mě jde nějaký vlk," řekla s úlevou v hlase. "Ano, taky jsem ho slyšel. Bohužel jsem ho i potkal," zalhal a ukázal na svou zraněnou nohu. "A jste v pořádku? Není to nic vážného, že ne." "Ne, není to vážné. Prostě mě zakousl a pak jako by se něco stalo, mě pustil a odběhl pryč. Tak jsem se s námahou zvedl a rozešel se směrem, který jsem předpokládal, že vede k mému domu. No a pak potkal vás." Žena si znovu oddechla. Ten muž se jí líbil. " Pojďte, pomůžu vám," řekla a vstala. Pomohla mu se znovu rozejít a přidržovala ho. Možná až nezbytně rychle ho odváděla z místa setkání a nedovolila se mu otočit dozadu. To co by tam spatřil by ho totiž mohlo vyděsit. Byl tam malý chlapec, který byl rozerván na kusy. Byla to oběť, která měla být obětí mladého muže. Nakonec ale byl obětí kruté ženy jak ve vlkodlačí, tak i v lidské podobě. A ta vlčí žena právě odváděla vlčího muže k sobě domu, aby vyčkala na další úplněk a další slastnou vůni krve.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Snow white Snow white | 29. listopadu 2006 v 21:55 | Reagovat

Jednorázovka říkáš? Škoda, mohli by mít zajímavý vztah:)

A nejsi náhodou vlkodlak?:D Je to moc dobře napsané.

2 Nazartha Nazartha | E-mail | Web | 30. listopadu 2006 v 15:54 | Reagovat

No, jednorázovka, fakt by mě nenapadlo, že by to mohlo mít pokráčko. Jednou možná, nějakou kravinu, ale teď...A díky za chválu, to mě opravdu těší. A k tomu co jsem zač, ne vlakodlak, spíš něco na způsob upíra :)

3 lestreil lestreil | Web | 23. prosince 2006 v 21:36 | Reagovat

hihihih

4 bazilišek bazilišek | Web | 1. ledna 2007 v 23:49 | Reagovat

to je dost hustý.-)

5 žabička z rybníčku žabička z rybníčku | Web | 7. února 2007 v 15:02 | Reagovat

teda tady je to hustý jen pokračuj v psaní je to bezva:))

6 Nazartha Nazartha | E-mail | 9. února 2007 v 16:52 | Reagovat

=))) díky

7 Morgana Ehran Morgana Ehran | E-mail | Web | 30. dubna 2007 v 18:49 | Reagovat

to se mi libilo. hodne butality, krve, nikdo neni svaty a hlavne - vlkodlaci. co se tyce vlcich zen tak já mám uzdve tez vymyslene:) jedna z nich mi i na tuhle docela sedí:) doufam ze ten muz neni remus, to bych tu vlkodlacku zabila:)))

8 Nazartha Nazartha | E-mail | 3. května 2007 v 17:14 | Reagovat

Není, klídek, je to jen tak obecně

9 Lenka Lenka | Web | 10. dubna 2008 v 13:52 | Reagovat

Suprovní stránky!

10 kacik kacik | Web | 14. srpna 2008 v 12:40 | Reagovat

Achojky mas hezu blog jukni se muj diky pa(sry zy reklamu)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama