Oslavujte, máte co 2 ;)

4. července 2007 v 18:15 | Nazartha |  Harry Potter a nová naděje
Mám tu kratičkou druhou část. Je to opravdu krátký...

*P/A: Průběh cesty si promyslete sami, protože jsem z toho horečnatého psaní úplně mrtvá. Každý máte určitě nějaké představy, ale nenechte je dojít příliš daleko ;))*


"Harry, vstávej." Tentokrát se probudil hned na poprvé. Byl strašně unavený jak u Dursleyů moc nespal a ta chůze jej také vyčerpala, takže jakmile se na hřbetě toho báječného zvířete zvedli do vzduchu, Harry usnul. Teresa ho budila jen, když si dali přestávku. Myslel si, že je to další odpočívadlo. Jaké však bylo jeho překvapení, když uviděl velký honosný dům, skoro až hrad.
"Tohle nevypadá na další přestávku." řekl ještě ospale a mžoural na stavení před sebou.
"Ne, to opravdu ne, právě jsme dorazili do cíle naší první cesty." řekla tiše dívka a sesedla z Nera. Harry ji hned, už ne tak elegantně, následoval a spolu se vydali k velkým dveřím.
"A prosimtě, až jej uvidíš, nezabij mě. Musíš mě pochopit, až si pořádně odpočineš, tak se pustíme do vysvětlování a pak přijde na řadu učení..." než se mohl Harry zeptat za co ji neměl zabít, dveře se otevřely.
Dívka zrychlila a Harry měl co dělat, aby ji stačil.
Zašli do nějakého salonku a tam ho uviděl. Už chápal Teresiny slova. Měl chuť ji zabít. Proč mu o něm neřekla?! Uvědomil si, že mu stékají po tvářích slzy. Slzy štěstí.
(P/A: Tady bych to měla ukončit, ale nechám vám ještě chvilku, bůh ví, kdy bude další kapitola, takže pokračujem.)
Zmohl se jen na zašeptání.
"Jak...jak je to možné? Vždyť vy..." Modré ustarané oči, ve kterých ale byly stále pověstné jiskřičky jakoby ožily.
"Rád tě vidím Harry," usmál se radostně Albus Brumbál. Živý jako snad nikdy předtím.
"Ptáš se proč nejsem mrtvý? Celá kouzelnická společnost a hlavně členové řádu a všichni co mě znají musí trpět, to nechci, ale když jsem se dozvěděl...musel jsem fingovat smrt. Jinak to nešlo. Ale dost řečí, běž si odpočinout, vypadáš unaveně." S tím pokynul Harrymu, aby ho následoval a dovedl ho do připravených komnat.
"Všechno ti povím zítra, slibuji." řekl "zesnulý" ředitel Bradavic a vypochodoval z místnosti.
Harry, kterému stále tekly slzy, si unaveně lehl a s úsměvem a s čistou hlavou poprvé po dlouhé době, usnul tvrdým krásným spánkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí?Nelíbí?

Líbí 89.7% (61)
Nelíbí 10.3% (7)

Komentáře

1 Ž-Ž Ž-Ž | Web | 4. července 2007 v 19:11 | Reagovat

Moooociiinkyyyy pěkný

2 Dark Roses Dark Roses | 4. července 2007 v 20:16 | Reagovat

tos mě potěšila Nazi *asi mě budeš chodit v noci strašit, protože se mi s tim prstem nechce psat Nazartho, smiříš se s Nazi?* Věnování moc kráný a jsem ráda, že tě přišla navštívit slečna inspirace, jak dlouho u tebe asi pobude? Abych si domluvila konzultační hodiny se společnou povídkou :o) Doufám, že na mě nezapomeneš, nicméně takovouhle práci To moc schvaluju, jen tak dál :o)

3 Barunka Barunka | Web | 5. července 2007 v 8:52 | Reagovat

Nááádhera.

4 Nazartha Nazartha | E-mail | 5. července 2007 v 10:05 | Reagovat

Děkuju moc všem, nečekala jsem, že na to budou kladný komentáře ;))

Roses: já potěšila tebe? Tak to jsem ráda. ;)) S Nazi se smířim, to nebude problém. A inspirace dorazila snad nastálo ;)) Chodit strašit tě nebudu, to vydržíme, takže si nedělej hlavu ;))

5 Dark Roses Dark Roses | 5. července 2007 v 15:12 | Reagovat

;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama